Památky


    Tvrz - existovala snad již v poslední čtvrtině l3.století, doložena je až roku 1405 jako hrad, při němž existoval dvůr. Tvrz zanikla někdy v polovině l6.století. Stávala na místě domů čp. 12 a 54, při jejichž stavbě v polovině l9.století byly objeveny zbytky zdí a údajně i věže.

    Zámek - založen Karlem Dubanským z Duban po roce 1520 severně od pozdější jezuitské rezidence. Zámek byl čtyřkřídlý se čtveřicí nárožních věží a kaplí / doložena až r. 1622/. Vstup do zámku byl v místech dnešní brány do parku. Roku 1620 byl vydrancován císařským vojskem, roku 1654 částečně barokně upraven jezuity, kteří se sem přestěhovali z Úštěku v letech 1651-1656. V té době zde žilo nejméně 9-10 členů řádu se superiorem. Po postavení nové rezidence sloužil panským úředníkům a služebnictvu, byly zde i hostinské pokoje. Brzy po roce 1746 byl však neudržovaný zámek zbořen.

    Jezuitská rezidence / zámek /: stavba jezuitské rezidence začala roku 1738, postupovalazámek v Liběšicích však pomalu, rozsáhlejší stavební práce začaly znovu v r.1745 - 1746. Roku 1748 bylo dokončeno nižší přední křídlo s branou, jejíž věž je datována 1752, hodiny 1754. Autorem rezidence byl Kilián Ignác Dientzenhofer. Na stavbě se účastnil i tesař J. Leffler a nejmenovaný colloredovský zahradník. Po dokončení tvořila rezidenci čtyři jednopatrová a dvoupatrová křídla, z nichž východní je jen poloviční délky, proto nádvoří zůstalo pootevřené. Součástí rezidence byla i kaple sv. Aloise. Na zdi k náměstí byly v letech 1754-1757 osazeny barokní vázy a plastiky od T.Süsmayera, které s dalšími pěti figurálními plastikami z let 1727-1762 od neznámého autora tvoří pozoruhodný soubor. Při zámku byl vybudován skleník a postupně i hospodářské budovy - pivovar, sladovna, koželužna, valcha, bednářství, truhlářství, zámečnictví, stáje, kolny a další. Kolem roku 1872 byla mansardová střecha nahrazena plošší střechou, na jižní straně bylo přistavěno patro s pískovcovou balustrádou. Podkroví s vikýři pochází z let 1951-1953.
    Výzdobu zámku provedli jezuité Kramolín a Lauterer. Obrazárna měla 61 originálů, mnoho zlatých a stříbrných předmětů, po zrušení řádu byla prodána.

    Škola - byla zřízena brzy po příchodu jezuitů, v roce 1638 již existovala. V roce 1670 postaven domek nový, zde byla škola do r. 1740. Pak až do r. 1873 byla škola na zámku. V létech 1872-73 postavena nová budova, která sloužila jako škola až do r.1974 / nyní je zde zdravotní středisko a obřadní místnost/. Jako druhý stupeň školy sloužila od poloviny 50.let 20.století do r. 1974 dřevěná budova, postavená původně jako provizorní škola pro řecké a korejské děti. V roce 1974 byla otevřena nová čtyřpavilonová škola, do které jezdí děti z okolních 26 vesnic.

    Kostel - první zmínka o kostele Nanebevzetí Panny Marie je z roku 1352 jako o farním kostele, byl cílem poutníků ze širého okolí. Za dob husitských byl podobojí, později luteránský, od roku 1622 katolický. V seznamu z roku 1629 se uvádí 247 katolíků, 157 protestantů. Renesanční věž byla postavena v letech 1589-1591. Kostel i s farou v roce 1638 vyhořel, zůstala věž. Kolem roku 1674 došlo jezuity k celkové raně barokní přestavbě zřejmě podle plánů G.Broggia. V letech 1813 - 1816 byl značně zchátralý kostel až na věž ztržen a znovu vystavěn klasicistně J.Gaubem z Litoměřic. Vznikla tak podélná jednolodní stavba s odsazeným polygonálním presbytářem, severní sakristií, hranolovou západní věží s kamenným renesančním portálem a barokní bání. Bývalý hřbitov kolem kostela je vyvýšen nad ostatním terénem, ohrazen zdí a přístupný po dvou schodištích. Na jižním schodišti je barokní brána s kamenným rámem a letopočtem 1691. U západního schodiště stojí na pilířích sochy Panny Marie a archanděla Gabriela ze l7.století, vlevo vedle na zídce rokoková socha sv. Aloise z pol. 18.st., vpravo sv. Vavřince s letopočtem 1669 a dále směrem k jižní bráně sv. Donát a sv.Leonard, pozdně barokní z roku 1762- obě od T.Süsmayera z Prahy.

    Hřbitovní kaple sv. Františka Xaverského Hřbitovní kaple sv. Františka Xaverského byla postavena po moru r.1680 někdy před rokem 1687 architektem G. Broggiem, vnitřní štukaturu provedl S.Bossi, jako téměř čtvercová (uvnitř osmiboká ) s oválnou lucernou na stanové střeše. Byla postavena na místě pohřbení prvních zemřelých na mor. Roku 1693 byla rozšířena přístavbou východní sakristie. Měla pěkné fresky, vyřezávaný oltář, obraz od Hainsche.

    Jezuité postavili také řadu kapliček v okolí Liběšic a poutní místo nad Ostrým u Úštěka, čímž se okolí Liběšic zařadilo mezi výrazné příklady barokní přeměny přírody: tzv. Modrá kaple jižně od Liběšic / na křižovatce k bývalému mlýnu byla se čtyřmi sochami zemských patronů, v zámeckém parku stojí socha sv. Prokopa, u bývalé cesty na D.Chobolice stála pěkná socha sv. Šebestiána z roku 1715 / v březnu 2000 se ji pokusili ukrást, byla značně poškozena, na náklady obce byla restaurována, zatím není znovu zpět instalována, u areálu ZD se dochovala poškozená socha sv. Josefa u bývalé cesty na Lada. Pět barokních soch proti kostelu na břehu bývalého rybníka, prostřední sv. Jan Nepomucký je prý dílem Maxe Brokoffa.